'A VONGOLA
Capurro - Di Chiara


Dint''o vico 'e Curtellare,
se diceva, 'a tutte quante,
ca, pe' mezzo 'e nu birbante...
che sacc'io mo...
ch'îv''a murí,
bell'accussí!

Ma vedite che ce azzecca
stu mmurí p''a passione!?
Quanno maje unu cazone
t'ê avastato, Carulí'?

Chesta è na vongola
quant'a na còngola,
pròpeto mascula
p''a nuvitá!

Chesta è na vera
vongola fina:
cchiù masculina
nun ce pò stá!

Tu p''a primma, ogne mumento,
ive attuorno e mme sparlave,
cu 'e gghiastemme ca menave:
"Ll'aggi''a vedé
ch'ha da sculá...
ll'hann''a squartá!"

E tenive sempe 'nfrisco
cinche o seje, for''o quartiere...
po' dicive ca 'o penziero
steva sempe 'ncuoll'a me!

Chesta è na vongola,
.................................

Gennarino 'o stagnariello,
Mezacanna e 'o figlio 'e Tata,
tutt'e tre t'hanno lassata
pecché, cu te,
mo simmo llá,
nèh, ch'hann''a fá!?

Si quaccuno t'addimmanna,
tuorne a fá Santa 'Nchiastélla!
bene mio, pe' 'sta zetella,
n'ommo buono nun ce sta?

Chesta è na vongola,
.................................